1x Genetický balíček pro sportovce (ACE, ACTN3, Laktóza, Lepek, Histamin, mtDNA)

Součástí testu je analýza genů, které ovlivňují:

Laktózovou intoleranci – zjistíte, zda vaše tělo dokáže trávit mléčný cukr (laktózu).

Laktóza je mléčný cukr, je to těžce stravitelný disacharid (ze dvou cukrů). Nerozštěpená laktóza nemá pro organismus žádný užitek. Přirozeně se laktóza vyskytuje pouze v savčím mléce. Pokud nedojde k rozštěpení laktózy na jednoduché sacharidy glukózu a galaktózu nemůže organismus čerpat energii z glukózy ani využít galaktózu pro výstavbu gykolipidů a glykoprotienů důležitých pro buněčné membrány. Nestrávená laktóza putuje do tlustého střeva, kde jsou bakterie mléčného kvašení. Tyto bakterie štěpí laktózu za vzniku vedlejších produktů za vzniku laktátu, mastných kyselin, CO2 a vodíku (nepříjemná osmóza). Výsledkem je nadýmání a plynatost, dále mohou vznikat toxické metabolické bakteriální produkty

Citlivost na lepek – genetická predispozice k celiakii (HLA DQ2/DQ8).

Celiakie je způsobena tím, že tělo produkuje protilátky proti lepku, vzniká poškozující zánět, který ničí sliznici (výstelku) střeva. Výsledkem je nadýmání, průjem, zácpa, únava. Poškozená výstelka střeva navíc nedokáže zajistit správné vstřebávání živin, což je spojeno s podvýživou

Histaminovou intoleranci – aktivita enzymu DAO, který odbourává histamin z potravy.

Histamin je biogenní amin, velmi malý, je v těle běžně přítomný a má důležité fyziologické funkce, je důležitým neurotransmiterem a podílí se na imunitních reakcích. Normálně se vyskytuje v žírných buňkách tzv. mastocytech. To jsou buňky podílející se na obraně tělních povrchů proti bakteriálním infekcím a hlístům, regulují průběh imunitních reakcí, ovlivňují hojení ran a funkce cévní, dýchací i nervové soustavy. Pokud jsou žírné buňky aktivovány, je uvolňován i histamin.

Mitochondriální DNA (mtDNA) – stav vašich buněčných „elektráren“, které ovlivňují energii a regeneraci.

Mitochondrie jsou v buňce velmi důležité pro výrobu energie, jsou to takové malé buněčné elektrárny a zároveň buněčné plíce. Ačkoli přesný počet mitochondrií není znám a liší se dle typu buněk (nejvíce jich je v oocytech, buňkách srdce, plic, jater a ledvin). Mitochondrie hrají klíčovou roli v metabolické homeostáze (lipidový a kalciový metabolismus), buněčné diferenciaci, proliferaci a apoptóze.  Jedná se o buněčné elektrárny produkující energii ve formě ATP, jsou součástí každé buňky a jejich počet bývá velmi variabilní.  Každá savčí buňka ukrývá ve své cytoplazmě stovky až tisíce mitochondrií a každá mitochondrie obsahuje dvě až deset kopií kruhové mitochondriální DNA (mtDNA).  Poškozené mitochondrie produkují méně energie, která je velmi potřebná právě pro opravné procesy. S postupujícím věkem mitochondrie produkují více reaktivních forem kyslíku (tzv. ROS) nebo také volných radikálů, které jsou velmi škodlivé, a zároveň je snížena kvalita opravných mechanismů, přičemž jsou současně zvýšeny nároky na jejich funkci.